ZASOLENÉ OMÍTKY – DEGRADACE POVRCHŮ PŘI TRANSPORTU A KRYSTALIZACI SOLÍ
 
Zasolené omítky vznikají tam, kde se ve stavební konstrukci pohybuje voda obsahující rozpustné minerální látky. Při odpařování vody se soli koncentrují v pórech nebo na povrchu omítky, kde mohou vytvářet výkvěty a postupně narušovat její strukturu.
 
Typickými projevy jsou bělavé povlaky, mapy, odlupování nátěrů, drolení a ztráta soudržnosti povrchu. Jeden z viditelných typů solných výkvětů je v praxi často označován jako sanytr.
 
Zasolené omítky nelze dlouhodobě opravit pouze novým nátěrem. Pokud ve zdivu pokračuje transport vody, budou se soli nadále přesouvat do oblasti odpařování. Prvním krokem je proto zjistit a podle možností omezit zdroj vlhkosti.
 
Po odstranění degradovaných vrstev lze podle stavu konstrukce použít vhodný systém sanačních omítek. Jejich struktura dokáže lépe pracovat s vodní párou a solemi, ale ani sanační omítka nenahrazuje řešení skutečné příčiny zavlhčení.
 
Rozsah zasolení je vhodné posoudit v rámci diagnostiky vlhkého zdiva. Zasolené omítky jsou totiž výsledkem dlouhodobé kombinace vody, rozpustných látek a odpařování, takže správná oprava musí pracovat se všemi třemi faktory.