ZATEPLENÍ FASÁDY - SYSTÉMY PRO ZATEPLENÍ FASÁDY
 
Zateplení fasády foukanou izolací není úplně časté technologické řešení při zateplování stěn budov. Foukaná izolace je pro zateplení fasády vhodná do provětrávaných fasád. Mnoho budov prochází snižováním energetické náročnosti. Při snižování energetické náročnosti budov se provádí zateplení stropu, které přináší v absolutní většině případů nejvyšší energetické úspory. Je to dáno tím, že jednak plocha stropu bývá jedenou z největších a jednak tím, že teplo stoupá vzhůru a uniká stropní konstrukcí pryč. Proto je zateplení stropů považováno za nejdůležitější opatření ke snížení spotřeby energií. Dalším neméně důležitým opatřením pro snížení energetické náročnosti budov je zateplení střechy. Platí to samé, co bylo řečeno o zateplení stropu. Zateplení stropu a zateplení střechy mají jedno společné. Výsledek zateplovacích prací není na první pohled zvenčí budovy vidět. Nikdo si jej nevšimne. U zateplení fasády je tomu přesně naopak. Výsledek zateplovacích prací je vidět na první pohled. Většinou se na budově změní barva fasády. Nejčastěji používaná technologie pro zateplení fasád budov je kontaktní zateplovací systém – KZS.
 
Kontaktní zateplovací systém je technologie zateplení fasády, která je charakteristická tím, že všechny jednotlivé vrstvy zateplení jsou mezi sebou v kontaktu. Jsou na sobě nalepené (lepidlo na izolační desce, fasádní omítka na lepidle apod.) nebo k sobě kotvené (izolační materiál ke stěně pomocí hmoždin). KZS je velmi rozšířený systém zateplení stěn jak rodinných domů, tak bytových domů. Například panelové domy jsou snad z 99,9% zatepleny právě kontaktním zateplovacím systém. Pro zateplení KZS lze použít několik druhů izolačních materiálů – polystyrénové izolace nejčastější izolant v případě zateplení fasád rodinných domů, minerální deskové izolace u vyšších budov kvůli požárně bezpečnostním předpisům, dřevovláknité izolace se používají při zateplení fasád dřevostaveb apod. Všechny tyto materiály se používají se stejným technologickým postupem, který je definuje složení celé tepelně izolační skladby na stěně budovy a je nazýván ETICS. KZS se vyznačuje tím, že finální povrchová úprava je nanášena v kontaktu se zateplovacím materiálem – polystyrénová, minerální nebo dřevovláknitá deska. Finální vzhled budovy po zateplení KZS většinou tvoří různě probarvené fasádní omítky. Zateplení fasády lze ovšem provést ještě jednou technologickou metodou, a tou je provětrávaná fasáda.
 
Zateplení fasády za pomocí provětrávané fasády není zas až tak častým způsobem zateplení fasády u rodinných nebo bytových domů. Častěji se s tímto způsobem zateplení fasády setkáme u administrativních budov ať soukromých nebo veřejných, průmyslových objektů případně jiných designových řešení fasád. Provětrávaná fasáda se vyznačuje tím, finální povrchová úprava není v těsném kontaktu s tepelně izolační vrstvou. Mezi izolantem a finálním obkladem je mezera většinou 30-50 mm široká, kterou proudí vzduch od soklové hrany až po vršek fasády (atiková nebo štítová hrana), proto se nazývá provětrávaná. Vzduch touto mezerou proudí na základě komínového efektu. Pro provětrávané fasády je zakázáno používat jiné izolační materiály než nehořlavé. K těm jednoznačně patří minerální izolace, a to buď čedičové nebo skelné. Provětrávané fasády se vyznačují tím, že na nosném zdivu je vždy kotven nějaký typ rastru, do kterého se vkládá nebo fouká tepelná nehořlavá izolační vrstva. Tato izolační vrstva je překrytá difúzní fólií, která umožňuje odvod vodních par, které mohou prodyšnou izolační vrstvou prostoupit. Rastr zateplení fasády dále nese finální obklad. Zde se meze fantazii nekladou. Jediným omezením je nosnost rastru a místních regulačních podmínek omezující výstřednosti vzhledu budov.