POŽÁRNÍ ODOLNOST - KLASIFIKACE POŽÁRNÍ ODOLNOSTI, POŽÁRNÍ ODOLNOST STAVEB, CE CERTIFIKACE PRO POŽÁRNÍ ODOLNOSTI
 
Požární odolnost je schopnost materiálu, konstrukce nebo zařízení odolávat vlivům požáru po určitou dobu, aniž by ztratily své základní vlastnosti nebo se staly nebezpečnými. Tato odolnost je obvykle vyjádřena v čase (například v minutách) a stanovena po testování podle příslušných standardů a normativů.norma str 13 14.
 
Požární odolnost stavebních konstrukcí je doba, po kterou jsoukonstrukce schopny odolávat účinkům požáru podle normou definovaných podmínek a kritérií. To se týká zejména nosných a požárně dělících stěn, stropů, střešních konstrukcí, nosníků a sloupů, obvodových stěn, požárních uzávěrů včetně požárních klapek, vzduchotechnického potrubí, zavěšených podhledů s funkcí požárního předělu, těsnění prostupů a spár atd. Klasifikace požární odolnosti se provádí na základě zkoušky, včetně podmínek přímé aplikace, nebo způsoby rozšířené aplikace (výpočty, extrapolace apod.) autorizovanou osobou, která vystaví protokol o klasifikaci.
 
Do soustavy ČSN byly zavedeny a jsou průběžně revidovány zkušební normy, které platí pro provádění zkoušek.
 
Požární odolnost se uvádí v minutách v základní stupnici: 15, 30, 45, 60, 90, 120 a 180 min. V souladu s ČSN EN 13 501-2 a ČSN 73 0810 jsou mezní stavy požární odolnosti jednotlivých druhů stavebních konstrukcí značeny takto:
 
Užívaný symbol Mezní stav požární odolnosti
 
R - únosnost a stabilita
E - celistvost
I - izolační schopnost – mezní teploty na neohřívaném povrchu
W - izolační schopnost – mezní hustota tepelného toku z neohřívané strany
M -  odolné proti mechanickým vlivům
C - opatřené samozavíracím zařízením
S - odolné proti proniku kouře
G - odolnost proti sazím
K - požárně ochranná účinnost
 
Nosnost R je u požární odolnosti schopnost prvku konstrukce odolávat po určitou dobu působení požáru na jeden nebo více povrchů při daném mechanickém zatížení, bez jakékoliv ztráty konstrukční stability. neohřívanou stranu v důsledku průniku plamenů nebo horkých plynů. Ty mohou způsobit vznícení neohřívaného povrchu, nebo jakéhokoliv materiálu ležícího v jeho blízkosti.
 
Izolace I pro požární odolnost je schopnost konstrukčního prvku odolávat působení požáru pouze z jedné strany, bez přenosu požáru v důsledku významného přestupu tepla z ohřívané strany na neohřívanou stranu. Přestup musí být omezen tak, aby se nevznítila ani neohřívaná strana, ani jakýkoliv materiál v její blízkosti. Prvek musí rovněž vytvářet tepelnou bariéru, schopnou chránit osoby v její blízkosti. Hodnotí-li se konstrukční prvek na různé úrovně tepelných vlastností spojených s různými oddělenými plochami, stanoví se klasifikace prvku jako celku na podkladě nejkratší doby, po kterou se vyhovělo kritériu vzrůstu maximální nebo průměrné teploty na kterékoliv oddělené ploše.
 
Radiace W je pro požární odolnost schopnost konstrukčního prvku odolávat vystavení požáru pouze z jedné strany tak, aby se snížila pravděpodobnost přenosu požáru následkem prostupu značného sálavého tepla jak prvkem, tak i z neohřívaného povrchu prvku na sousední materiály. Prvek má také chránit osoby v jeho blízkosti. Prvek vyhovující kritériu I, I1 nebo I2 se považuje jako vyhovující i požadavku W po stejnou dobu. Porušení kritéria celistvosti způsobené trhlinami nebo otvory většími než stanovené rozměry nebo trvalým plamenným hořením na neohřívané straně znamená automaticky porušení kritéria radiace. Prvky, u nichž je hodnoceno kritérium radiace, jsou označeny připojením W ke klasifikaci (např. EW, REW). Pro tyto prvky se klasifikace stanoví jako doba, po níž maximální hodnota radiace, měřená podle zkušební normy, nepřesáhne 15 kW/m2.
 
Mechanická odolnost M je pro požární odolnost schopnost prvku odolat rázu, představujícímu případ, kdy konstrukční porušení jiného dílu při požáru způsobí náraz na posuzovaný prvek. Prvek se vystaví rázu předem stanovené síly krátce po skončení požadované klasifikační doby R, E a/nebo I.Prvek musí odolat rázu bez narušení vlastností R, E a/nebo I, aby měl klasifikaci doplněnou M.
 
Samozavírání C je pro požární odolnost schopnost otevřených dveří nebo otevřeného okna se úplně uzavřít do jejich rámů a aktivovat zavírací zařízení, které může být jejich výbavou, bez lidského zásahu pomocí zdroje energie nebo primárním elektrickým zdrojem jištěným záložním zdrojem pro případ výpadku energie. Uplatňuje se u prvků, které jsou běžně uzavřeny a které se musí zavřít automaticky po každém otevření.Lze je rovněž uplatnit u prvků běžně otevřených, které se musí zavřít.
 
Účinnost požárních ochran K je pro požární odolnost schopnost stěnových nebo stropních obkladů chránit po stanovenou dobu obložené materiály proti vznícení, uhelnatění a ostatnímu poškození. Obklady jsou nejzevnější částí stavebních prvků, jako jsou stěny, stropy a střechy.